skoro jasno Praha · 22°
23. 08. · Sandra Změnit

reklama

Český přírodovědec chce najít zapomenutého krokodýla

Objevený, zapomenutý a znovuobjevovaný – to je příběh krokodýla konžského, trpaslíka mezi krokodýly z centrální Afriky. Podstatnou roli v něm hraje přírodovědec Václav Gvoždík z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Před časem totiž objevil v Kongu unikátní lokalitu, kde tento plaz žije v sousedství krokodýla čelnatého. Potvrzení dalšího druhu krokodýla, kteří jsou řazeni mezi vysoce ohrožené druhy, by mělo přispět k ochraně přírody z globálního hlediska. 

Další díly pořadu

Cílem výpravy, na kterou letos získal od NF Neuron částku 250 tisíc korun v rámci soutěže Expedice Neuron, je zejména bližší poznání biologie nově rozlišovaného druhu krokodýla, o kterém se doposud prakticky nic neví, a to i z důvodu tamní složité sociopolitické situace po velkou část druhé poloviny 20. století, kdy byly výzkumné aktivity v regionu prakticky nulové.

Václav Gvoždík se vydá za tajemným krokodýlem do Konga; Zdroj: Youtube/Nadační fond Neuron

Výsledky výzkumu by měly přinést důkazy o jeho existenci, zjistit rozšíření a sesbírat tkáňové vzorky pro následné genetické analýzy. „Výzkum by tak měl přispět k ochraně přírody z globálního hlediska. Nyní je tradičně uznáváno 23 druhů krokodýlů, z nichž všechny patří mezi vysoce ohrožené živočišné druhy. V takovém relativně malém počtu je každý velmi cenný. Přeneseně pak můžeme objevením a uznáním dalšího druhu pomoci ochraně celého regionu,“ řekl v rozhovoru pro rádio ZET Gvoždík.

Dalším přínosem výpravy je zmonitorování rozsahu obchodu s masem krokodýlů, tzv. bushmeat. „Jedná se o velký problém hlavně střední, ale i západní Afriky. Bushmeat, neboli „maso lesa“, se sice lovilo vždy a je přirozenou součástí kultury, novým problémem je ale ničení habitatů zvířat, například kácení lesů,“ uvádí Gvoždík a dodává: „S ústupem přirozeného prostředí se zmenšuje populace zvěře a lovci se dostávají do doposud nedotčených oblastí. Lovecký tlak je neúměrně vysoký a již není navázaný na potřeby obyvatelů vesnic.“ Poptávku po krokodýlím mase dle něho ale vyvolávají také Číňané, kterých dnes v Africe žije hodně, neboť tam mají zakázky na stavbu infrastruktury: „Jsou zvyklí využívat divoká zvířata nejen ke konzumaci, ale také pro tradiční čínskou medicínu.”

Ačkoli se expedice za tajemným krokodýlem teprve připravuje, jednu výpravu má Gvoždík čerstvě za sebou – před pár týdny se totiž vrátil z Kamerunu, kde zkoumal žáby, mimo jiné také veleskokana goliášího, největší známý druh žáby na světě. Tento skokan, o kterém toho doposud příliš nevíme, protože obývá náročné prostředí vodopádů a peřejovitých úseků řek, může vážit až čtyři kila. „Na základě DNA se můžeme dívat do historie druhů, a přeneseně pak do historie celých ekosystémů, ve kterých žijí.”

Ač se z našeho pohledu může Afrika jevit jako zaostalý kontinent, dle Gvoždíka se máme od obyvatel stále co přiučit: „Nejvíce si cením soudružnosti afrických lidí – velmi dbají o rodinné vazby a tamní komunity na úrovni celých vesnic fungují jako jedna velká rodina. To se ze západního světa vytratilo.”

Do dalšího ročníku Expedice Neuron je možné se přihlásit do 30. září na www.expediceneuron.cz.

 

 

 

Neuron Future je pravidelný pořad rádia Zet, který vzniká ve spolupráci s Nadačním fondem Neuron na podporu vědy. Neuron každoročně finančně přispívá na vědecký výzkum, oceňuje špičkové vědce a popularizuje vědu.

 

Zdroj: Zet

Český přírodovědec chce najít zapomenutého krokodýla Foto: Václav Gvoždík chce prokázat existenci neznámého krokodýla; Zdroj: archiv Václava Gvoždíka

reklama

Další články