reklama

Griffiths, expert na myšlenkové mapy: snění, kreativita umožňují inovaci

Myšlenkové mapování je metoda rozvoje myšlení, kterou před 40 lety začal rozvíjet brit Tony Buzan. Tato metoda, která má dnes milióny stoupenců po celém světě, je stále víc využívána k rozvoji kreativity a inovativních přístupů nejen v byznysu, ale i v osobním životě. Buzanův nejbližší spolupracovník, Chris Griffiths, hovoří ve Studiu Zet o procesu myšlení a o tom, jak být kreativní.

Mohlo by vás zajímat

Chris Griffiths, který je zároveň výkonným ředitelem organizace ThinkBuzan, přednášel o využití myšlenkových map minulý týden v Praze na setkání pořádaném Studiem Zet. Spolu s Buzanem je také autorem řady bestselerů, například knihy Myšlenkové mapy v Byznysu, která vyšla i v češtině.

S Chrisem Griffithsem hovořil ve Studiu Zet Marek Miler.

Můžete stručně vysvětlit našim posluchačům, co jsou to myšlenkové mapy a jak tato metoda umožňuje pomáhat zlepšit způsob myšlení – v běžném životě a také v byznysu?

Jistě. Myšlenkové mapy hodně změnily můj život a nejsem jediný - změnily život milionům lidí po celém světě, od dětí až po generální ředitele velkých firem. Jde vlastně o vizualizaci poznámek. Ve škole nás tradičně učí dělat si poznámky pouze určitým způsobem. A je to čistě lineární, jednorozměrný způsob. Myšlenková mapa je vlastně vizuální znázornění způsobu, kterým myslíme. My lidé totiž myslíme hlavně prostřednictvím obrazů a asociací, nemyslíme ve slovech, i když si můžeme myslet, že to tak je. Když myslíte na nějaké slovo, tak ve skutečnosti vidíte obrázek. Takže myšlenková mapa je vlastně nákres našich myšlenek, který poskytuje mnohem více svobody a flexibility, než běžný způsob jakým si děláte poznámky.

Když chcete tvořit myšlenkovou mapu, obvykle vezmete prázdný list papíru, popřípadě speciální software - a určíte si nějaký středobod – centrální obrázek – to na co myslíte, na co se chcete soustředit. Následně nakreslíte čáry nebo jakési větve, které se od tohoto bodu šíří do okolí. A na tyto větve umístíte klíčová slova. Jednoduchá klíčová slova jsou vždy nejefektivnější. Představte si to tak, že toto větvení první úrovně lze přirovnat ke kapitolám v knize. Pak přidáváte více a více dalších větví a necháváte vaše myšlenky plynout a šířit se dál a dál do dalších úrovní. Je to mnohem efektivnější způsob jak myslet a zaznamenávat informace.

Onehdá jsem se spojil s vynálezcem celého tohoto procesu, kterým je úžasný muž jménem Tony Buzan a řekl jsem mu, že bych velmi rád vytvářel myšlenkové mapy i na počítači se stejnou svobodou a flexibilitou. Takto jsme spolu začali spolupracovat a to trvá už více než deset let. A já jsem v té úžasné pozici že mám celou tuto organizaci na starosti a řídím její působení po celém světě.

Často hovoříte o důležitosti tvořivosti pro inovaci v byznysu. Jaký je podle vás vztah mezi tvořivostí a inovací? Jak se vlastně můžeme stát více kreativními?

Víte, to je velmi důležitá otázka, protože v současné době si všichni myslí, že by měli být kreativnější a mají samozřejmě pravdu. Ale kreativita je jen jeden stupeň celého toho procesu. Kreativita je o tom přicházet s novými myšlenkami. A nové myšlenky pramení ze znalostí, které máte. Když se tyto znalosti pospojují novým způsobem, vznikne nová myšlenka. To je to, v čem jsou myšlenkové mapy velice efektivní. Jde totiž o vizuální nástroj, kterým můžete spojit různorodé myšlenky novým způsobem, čímž vzniká zcela nová myšlenka. Ale myšlenka je pouze myšlenkou. Je ale ještě třeba ji realizovat. K tomu potřebujete použít logiku a rozum. Lidé mi často říkají, že opravdu potřebují být inovativnější, že se jejich firma potřebuje posunout dopředu a myslí si, že prostě přijdou a já jim ukážu, jak být kreativnější. Ale to, co my ve skutečnosti děláme je, že lidem ukazujeme jak skloubit kreativitu s logikou a analytickým myšlením tak, aby mohli přijít s něčím, co je užitečné a zároveň prospěšné.

Jste známý kritik současného školství. Podle Vás školství nenapomáhá tvořivému myšlení – a tak musíme v pozdějším věku pracovat na tom abychom znovuotevřeli naše zdroje tvořivosti… Není to ale prostě jen přirozený proces, že když jsme malí, tak si hrajeme -- a stáváme se méně hravými a kreativními jak získáváme zkušenost a stárneme?

To je oblast, která ve mně vzbuzuje obavy. Mohl bych o tom bez problémů mluvit hodinu, protože mám opravdu obavy z toho co se po celém světě děje. Vznikají totiž vzdělávací osnovy, které nevedou děti k tomu, aby myslely svobodně a kreativně. To znepokojující, protože vzdělávací systémy jsou poměrně mladé. Vzešly z průmyslového věku. A je to stále způsob myšlení z tohoto období, kterému učíme naše děti.

Studie navíc dokazují, že kreativita slábne s věkem. Je až děsivé, jak rychle ztrácíme schopnost tvořit. Ano, je to přirozený proces. V dospělosti na nás působí mnoho věcí. Máme svoje názory, svoje pravidla, regulace, vzdělávací systém. To všechno způsobuje, že je pro nás složitější myslet jinak.

Vzdělávací systémy po celém světě vlastně vytvářejí armádu konformistů. Dítě, které ve třídě zvedne ruku a odpoví nesprávně - se cítí špatně. To je šílená situace, protože pokud neplatí to, že většinu času selháváte, pak nemůžete nikdy inovovat. Pokud pouze chcete udržovat status quo, pak platí, že sice neselžete, ale ani nemůžete uspět. Zůstanete ve světě zapomenutí, budete žít ve světě, kde nelze ničeho dosáhnout.

Obzvláště ve světě byznysu panují podmínky přehnané vážnosti. Lidé se bojí bavit se, hrát si. Ale zábava je přeci tak mocný nástroj! Sokrates, který je pravděpodobně jedním z největších filozofů vůbec, to řekl jasně. Podle něj totiž není nic vážnějšího, než hrající si dítě. Pokud chceme být v byznyse inovativnější, tak musíme umět uvolnit naši mysl. Musíme se umět více bavit, víc si hrát, ale celé to musí být velmi cílené.

Pracoval jste například s více než desítkou nositelů Nobelovy ceny. Čím je myšlení těchto lidí jiné? Mají tito lidé nějaké jednotné charakteristiky, třeba v oblasti vzdělání nebo myšlení? Jaká je vaše zkušenost?

To, v čem je rozdíl nebo to, co dává někomu schopnost změnit svět, co vytváří Steva Jobse nebo Billa Gatese je, že tito lidé se nebojí změn. My víme, že se věci mění. Takže já opravdu nevím, proč se lidé změn tolik bojí. Když budete hledat hlavní příklady úspěšné inovace, najdete je přímo v přírodě. Příroda je závislá jen na třech věcech – rozmanitosti, selekci a na reprodukci. A přežijí jen ti nejvhodnější a ti se rozmnoží. To je přesně princip změny. A já si myslím, že vrcholní manažeři, generální ředitelé, laureáti Nobelovy ceny - ti mění svět, ti se nebojí změny. Změna je dokonce to, co chtějí dělat.

Na přednášce pro Studio Zet v Praze jste uvedl vznik iPhonu jako příklad, u jehož vzniku stál právě inovativní přístup…

To je výborný příklad. To je něco z čeho si Vaši posluchači mohou vzít poučení. Jedna z věcí, která brání vaší kreativitě a inovativnosti jsou domněnky. Lidé předpokládají, že se něco nemůže stát a tak se to prostě nestane. Když bych Vám měl dát skvělý přiklad toho, jak překonávání domněnek může vést k fantastickému výsledku, tak bych zmínil třeba iPhone.

Když Steve Jobs uvažoval o iPhonu bylo to v době, kdy hlavní trendy a požadavky na mobilní telefony byly tyto: telefony musely být malé, jejich baterie museli mít větší výdrž, ta zařízení musela být co nejlevnější a musela mít skvělý příjem signálu. A najednou přišel Steve Jobs s iPhonem, který byl obrovský, měl nízkou výdrž baterie – když vydržela celý den, tak měl člověk štěstí, měl hrozný příjem signálu a byl to nejdražší telefon na trhu. Porušoval veškerá pravidla a předpoklady, které na trhu v té době byly a přesto se ten telefon stal nejprodávanějším v historii.

Působíte v oblasti osobnostního rozvoje – někteří lide to označují anglickým termínem soft skills. Vaši klienti ale jsou často lidé z byznysu, používají spíše tvrdá data, analýzy, excelové tabulky a tak dále. Je složité je přesvědčit, aby s vámi spolupracovali?

To je zajímavá otázka. Pro někoho kdo chce změnu, musí být nejdřív připraven se změnit sám. Když se ptáte, jak je přesvědčujeme, je třeba říci dvě věci. My se věnujeme lidem, kteří změnu chtějí. Neobvoláváme lidi abychom je našli a zeptali se jestli změny chtěji. Oni si najdou nás a požádají nás abychom přišli a pomohli jim. Ale samozřejmě v rámci organizací, se kterými pracujeme, se vždy najdou lidé, které to nezajímá, kteří jsou velmi spokojeni s tím kde jsou. A to je velmi nebezpečný postoj. Jakmile se totiž začnete cítit příliš pohodlně, tak to znamená, že se obáváte změny. A pak je jakákoliv inovace složitá.

A jak se to snažíme překonat? Abychom mohli pracovat s organizací, která změnu chce, zasadíme semínko dovnitř jejich systému a pak ta květina invovace začne růst a někteří ti lidé začnou v rámci tohoto systému vynikat a uplatňovat nové postupy. A pak ti ostatní, kteří třeba původně stáli stranou a říkali si, já tohle nechci, mě to takhle vyhovuje – tak si najednou uvědomí, že pokud se budou změně bránit, ujede jim vlak a zůstanou stranou.

My dnes žijeme v opravdu velmi rychlém světě, nehybně stát prostě už není cesta. Když se ale vaše podnikání nebude rozvíjet, tak vás vaši konkurenti předběhnou a vy zůstanete pozadu.

Takže se snažme působit pozvolna, po malých krocích….

Pracujete s klienty z různých specializovaných oborů. Ti vám mohou říci, že fungují na silně regulovaném trhu. Například ve financích, a že nemohou být příliš kreativní…

Ano, existují regulované oblasti jako bankovnictví a finance. My v těchto oblastech taky působíme. A jedna z věcí, které se snažíme našim klientům vysvětlit, je že -- zatímco hodně lidí si myslí, že kreativita znamená vystoupit z rámce -- ti, kteří kreativitu vnímají správně, chápou, že může být uvnitř toho rámce. Existují sice parametry, do kterých se vejít musí, ale i tak lze dosáhnout maximálního efektu. Takže nezáleží na tom, v jakém sektoru se náš klient pohybuje, vždy je tam prostor pro zlepšení.

Jaké techniky lze použít, když chcete lidi přesvědčit o tom, že potřebují změnit způsob přemýšlení o byznysu?

Jeden z nejefektivnějších nástrojů k posílení kreativity, je využití schopnosti snění. Ale kdybych přišel do nějaké organizace a řekl - tak a teď každý bude trávit trochu víc času sněním - tak myslím, že by mne velmi rychle vyprovodili. Co ale můžeme udělat, je dát lidem k dispozici techniky, které je uvedou do stavu velmi zaměřeného snění. Aniž by o tom vůbec věděli.

Dám vám takový příklad:

Když někdo bude chtít mít víc klientů, tak místo brainstormingu na téma, „co můžeme udělat abychom získali víc zákazníků“, jim nabídneme malé cvičení na zahřátí. Ve ale nevědí, že je to ve skutečnosti velmi vážné a důležité cvičení. Řeknu jim: jdeme na ryby. A chci po každém z vás, abyste přišli s nápady, jak můžeme těch ryb chytit víc. A lidé začnou navrhovat různé věci. Začnou těmi úplně základními - že potřebujeme dobrý prut, dobrou návnadu nebo loď. Pak začnou přicházet různé kreativnější nápady, jako že můžeme do řeky hodit dynamit. Nebo někdo řekne můžeme celou řeku vysušit.

A já je po tomto cvičení požádám, aby to celé přemapovali a aplikovali na svoji práci. Takže je vlastně vyzvu, aby řekli, co v jejich práci je ten prut, co rybářská loďka a co by byl odborník na rybaření. Kdyby chtěli hodit do řeky dynamit, co by bylo, mohla by to být například velká PR kampaň…. Kdyby chtěli řeku úplně vysušit, abych získali všechny ryby, co by to bylo: bylo by to něco, co by uškodilo všem a také jim, přesto, že by třeba získali většinu trhu.

Takže jde vlastně o metaforické myšlení o daném problému, ale tato metoda jim umožňuje na chvíli poodstoupit od daného problému a vidět věci trochu jinak.

Další úžasný nástroj je reverzní situace: Lidé přijdou třeba s požadavkem že chtějí najít více zákazníků. Já řeknu, dobrá, teď se ale nebudeme bavit o tom jak získat víc zákazníků, ale o tom jak jich víc ztratit. Takže ten problém obrátíme.

Oni opět přichází s různými nápady, jak zákazníky zaručeně ztratit. Nakonec skupinu požádám, aby zakroužkovala ty věci, které už v praxi dělají . A co myslíte? Je to někdy až šokující co všechno to odhalí.

Mohu třeba vyzvat posluchače, kteří nás teď poslouchají, aby si takové cvičení udělali sami. Namalujte si myšlenkovou mapu všech věci, které když budete dělat, tak přijdete o svého manžela nebo manželku. A až s tím budete hotovi, tak si zakroužkujte ty věci, které děláte už teď. A budete možná velmi překvapeni. Ale potom s tím už můžete něco udělat….

Díky za rozhovor….

Zdroj: Zet

reklama

Griffiths, expert na myšlenkové mapy: snění, kreativita umožňují inovaci    Foto: graspthesolution.com

reklama

Další články

  1. Deutsche Bank loni více než zdvojnásobila zisk

    Byznys ·

    Největší německá banka Deutsche Bank loni více než zdvojnásobila čistý zisk na 681 milionů eur (téměř 19 miliard korun) z 316 milionů eur v předchozím roce. K růst…