Sníh Praha · 8°
18. 01. · Vladislav Změnit

reklama

Hlavní zprávy z byznysu: Evropská komise předpovídá, že ekonomika ČR letos poroste o 2,5 pct

Podle nové makroekonomické předpovědi Evropské komise (EK) letos česká ekonomika poroste o 2,5 procenta. Pro rok 2016 očekává komise v České republice růst HDP ještě o desetinu procentního bodu vyšší. Česká ekonomika poroste nadále hlavně díky domácí poptávce, růstu investic i vyšší spotřebě domácností. 

Mohlo by vás zajímat

Deficit veřejných financí by měl v Česku letos podle EK dosáhnout dvou procent, v příštím roce klesne na 1,5 procenta HDP. Inflace se má letos v Česku pohybovat na úrovni 0,8 procenta, tedy pod dlouhodobým dvouprocentním inflačním cílem České národní banky

Prognóza připomíná, že Česko se loni po dvou letech vrátilo k hospodářskému růstu. Za loňský rok vyčíslila EK posílení české ekonomiky o 2,3 procenta HDP. Růst byl tažen především domácí poptávkou, investicemi a spotřebou domácností. V první polovině roku k lepší kondici ekonomiky přispíval i export, který ale poté zpomalil v důsledku slabého růstu celé EU.

 

ECB náhle zpřísnila postoj k Řecku, nepřijímá jeho státní dluhopisy jako zástavu

Evropská centrální banka (ECB) dnes náhle zpřísnila svůj postoj vůči Řecku. Rada guvernérů ECB večer nečekaně rozhodla, že ECB už nebude akceptovat dluhopisy řecké vlády jako zástavu za úvěry komerčním bankám. Ruší tak opatření, které to dosud umožňovalo. Řecké banky tento krok připraví o jeden ze zdrojů financování. Euro na rozhodnutí ECB reagovalo poklesem vůči dolaru o více než jedno procento na zhruba 1,13 dolarů.

Řecké státní dluhopisy mají v současnosti úvěrový rating v neinvestičním pásmu, a nesplňují tedy požadavek ECB na minimální úroveň ratingu. To byl důvod, který ECB ve svém oznámení uvedla. Řecké komerční banky dosud spoléhaly na opatření ECB, které jim umožňovalo používat řecké státní dluhopisy, nebo bankovní dluhopisy zaručené vládou, jako zástavu proti levným půjčkám od ECB. Nyní se o likviditu řeckých bank bude muset postarat řecká centrální banka sama.

„Rozhodnutí Rady guvernérů se opírá o skutečnost, že v současnosti není možné předpokládat úspěšné dokončení revize programu,“ uvedla ECB jen několik hodin poté, co nový řecký ministr financí Janis Varufakis přijel prezidenta ECB Maria Draghiho požádat, aby ECB pomohla řeckým bankám „udržet se nad vodou“.

Nečekaný krok ECB vyžadoval podporu většiny guvernérů centrálních bank eurozóny. Účinnost nabude 11. února, tedy příští týden ve středu.

Řecké komerční banky budou mít ovšem i nadále přístup k financování prostřednictvím nouzové úvěrové linky (ELA). To je mechanismus, který nabízí národní centrální banky v eurozóně komerčním bankám, jež mají problémy s likviditou. Riziko pak zůstává na bedrech národní banky. Úroky u takto poskytnutých půjček jsou ale vyšší než u půjček ze strany ECB.

Řecká centrální banka bude v příštích týdnech muset poskytnout řeckým komerčním bankám desítky miliard eur. Pokud se v důsledku toho dostane do potíží, bude na zadlužené řecké vládě, aby zasáhla. Ta si to ale v současné situaci může jen stěží dovolit. Řecko je po Japonsku druhou nejzadluženější zemí světa, jeho dluh se blíží 320 miliardám eur (asi 8,9 bilionu korun) a vysoko převyšuje objem řecké ekonomiky. Snahou nové řecké vlády je vyjednat u zahraničních věřitelů příznivější podmínky splácení dluhu, jednání se však protahují a věřitelům se návrhy Řecka zatím příliš nezamlouvají.

Řecká centrální banka bezprostředně po sdělení ECB uvedla, že má dostatek likvidity na to, aby komerčním bankám půjčovala v mechanismu ELA.

ECB ovšem hraje klíčovou úlohu i v tomto nouzovém mechanismu, neboť i ELA vyžaduje její svolení. ECB svůj dvoutýdenní souhlas Řecku udělila v lednu a dnes jej podle zdroje agentury Reuters obnovila.

Kdyby se ECB v budoucnu rozhodla, že další půjčky v rámci této nouzové linky řecké centrální bance nepovolí, mohlo by to vést ke kolapsu řeckých bank. Vláda v Aténách by se pak zřejmě ocitla bez dalšího zdroje financí na záchranu bank - s jednou výjimkou, kterou by bylo tištění vlastní měny, napsala agentura AP.

Podle analytiků se ale ECB bude zdráhat takový krok udělat, dokud politici nevyčerpají všechny možnosti při hledání dohody o obnovení pomoci pro Řecko, nebo shody nad žádostí nové řecké levicové vlády o mírnější podmínky při splácení dluhu.

 

Domácí

ČNB pokračuje v devizových intervencích, korunu podrží poblíž 27 korun za euro

Bankovní rada České národní banky oznámila, že bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz poblíž 27 koruny za euro. Rada zároveň nechala úrokové sazby na historických minimech. Řekl to mluvčí centrální banky Tomáš Zimmermann. Základní úroková sazba činí 0,05 procenta. Devizové intervence spustila ČNB v listopadu 2013.

ČNB spustila režim intervencí v listopadu 2013 poprvé po 11 letech. Důvodem byla právě snaha zvýšit inflaci a přiblížit se tak dlouhodobému cíli ČNB držet růst všeobecné cenové hladiny na úrovních okolo 2 procent. Centrální banka během prvních dní po vyhlášení intervencí nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun. Od té doby na trhu aktivně nepůsobí, ale podle slov jejích představitelů je stále připravená tak učinit.

 

Ze zahraničí

Ukrajina zvýší kvůli vysoké inflaci úrokové sazby na 19,5 procenta

Ukrajinská centrální banka zvýší úroky, aby omezila inflaci. Banka dnes vydala prohlášení, že se její úroková sazba od pátku zvedne ze současných 14 procent na 19,5 procenta. Ukrajina zaznamenala v loňském roce zvýšení spotřebitelských cen o čtvrtinu, tedy nejvíce za posledních 14 let.

 

Čína sloučí dvě velké společnosti z oblasti jaderné energie

Čína sloučí dvě velké firmy z oblasti jaderné energetiky. Jedná se o společnosti China Power Investment a State Nuclear Power Technology (SNPTC). Čínská vláda chce podle agentury Reuters sloučením firem působících v expandujícím sektoru jaderné energetiky podpořit vývoz domácích jaderných reaktorů.

Producent elektřiny China Power nyní kontroluje zhruba desetinu čínského trhu s jadernou energií. SNPTC byla vytvořena v roce 2007 a dostala na starosti jadernou technologii převzatou od americké společnosti Westinghouse Electric. Fúzí obou firem vznikne podnik s majetkem více než 600 miliard jenů (2,3 bilionu korun).

Čínská vláda v lednu slíbila, že pomůže čínským firmám při expanzi v zahraničí. Zvláště chce podpořit firmy působící v oblasti výroby strojů pro železniční dopravu a také společnosti zabývající se jadernou energetikou. S kroky Číny nesouhlasí někteří její obchodní partneři, kteří se obávají, že jde o signál další vlny dotací čínského vývozu.

 

Čínská centrální banka nečekaně podpořila trh s úvěry, snížila povinné minimální rezervy

Centrální banka pevninské Číny ve středu překvapivě snížila požadovanou úroveň povinných minimálních rezerv (PMR) držených komerčními bankami o 50 bazických bodů. Podle BBC jde o snahu centrální banky oživit zpomalující ekonomiku. Povinné minimální rezervy jsou prostředky, které musí držet každá komerční banka na svém účtě u centrální banky. Obvykle se vyjadřují procentem ze závazků komerční banky vůči třetím osobám - tedy vkladům střadatelů. V České republice je nyní požadovaná míra PMR na úrovni 2 procent. Tyto prostředky tak komerční banky nemohou použít na poskytování půjček a úverů.

Zatímco většina akciových indexů v regionu jihovýchodní Asie klesala v důsledku zvyšujícího se tlaku ECB na Řecko, čínské akciové trhy reagovaly na kroky centrální banky růstem o 1,5 až 2,5 procenta.

 

Obsah sociální sítě Twitter bude na internetu dostupnější, pomohla dohoda s vyhledávačem Google

Mikroblogovací platforma Twitter se podle agentury Bloomberg dohodla se společností Google na tom, že se příspěvky jejích uživatelů budou objevovat ve výsledcích vyhledávání internetového vyhledávače Google. Obsah sociální sítě, která má na celém světě téměř 300 milionů uživatelů, tak bude na internetu snáze dohledatelný. Twitter chce zpřístupněním obsahu širší veřejnosti dosáhnout nárůstů počtu uživatelů a větších příjmů z reklamy. Ani jedna z firem však dosažení dohody nepotvrdila, hodnota obchodu tak není jasná. Finanční vyrovnání obou firem by se však podle Bloombergu nemělo týkat příjmů z reklamy. Zpráva o dohodě mezi Twitterem a Googlem přichází den před očekáváním oznámením čtvrtletních hospodářských výsledků Twitteru.

 

Prezident Porošenko vybídl země NATO, aby Ukrajině poslaly zbraně

Ukrajinský prezident Petro Porošenko žádá Severoatlantickou alianci o poskytnutí zbraní. Aliance by podle Porošenka měla Ukrajině pomoci kvůli eskalaci konfliktu na východě země a velkému počtu civilních obětí. Porošenko to řekl agentuře Reuters.

O možné americké podpoře Ukrajiny v boji proti proruským separatistům bude dnes s Porošenkem jednat americký ministr zahraničí John Kerry. Mluvčí Bílého domu Josh Earnest ale už dříve v tomto týdnu uvedl, že Spojené státy neposkytnou ukrajinské armádě zbraně a nadále budou usilovat o diplomatické řešení ukrajinské krize. Podobně se ve středu vyjádřila i Francie.

„Eskalace konfliktu, ke které nyní dochází, rostoucí počet civilních obětí na životech, obzvláště po teroristických útocích u města Volnovacha a v Doněcku, právě tak jako bombardování Mariupolu, by alianci mělo přimět k tomu, aby Ukrajině poskytla další podporu,“ sdělil Porošenko. 

 

 

Zdroj: ČTK, AP, BBC, Reuters, Bloomberg

Hlavní zprávy z byznysu: Evropská komise předpovídá, že ekonomika ČR letos poroste o 2,5 pct Foto: ČTK

reklama

Další články

  1. Nespolehlivých plátců DPH je mezi firmami 165

    Byznys ·

    Počet nespolehlivých plátců v registru plátců daně z přidané hodnoty (DPH) stoupl do února na 165 firem. Oproti listopadu jde o desetiprocentní nárůst. Téměř 70 procen…