reklama

„Krajské zastupitelství v Brně pochybilo, když chtělo poslat Zadeha do vazby,“ říká právník

Krajské státní zastupitelství v Brně pochybilo, když chtělo znovu uvalit vazbu na Shahrama Abdullaha Zadeha. Stalo se tak poté, co soud přijal nabídnutou kauci dosahující hodnoty 150 milionů korun. O opětovném vzetí do vazby rozhodlo naléhání státního zastupitelství v Teheránu, které požádalo o jeho vydání do Íránu. Tuto možnost ale náš zákon neumožňuje. Zadeh má totiž české státní občanství a sám se vyslovil k tomu, že nesouhlasí s vydáním k trestnímu stíhání do Íránu. Na rádiu Zet to řekl advokát Michal Janík z advokátní kanceláře Holá, Janík, Samek.

Mohlo by vás zajímat

Co svým způsobem rozrušilo právnickou veřejnost?

Dle mých informací je Shahram Abdullah Zadeh stíhán v České republice pro závažnou trestnou činnost daňového charakteru. Z toho důvodu byl také soudem vzat v minulosti do vazby a strávil v ní téměř dva roky. Z vazby byl na počátku února tohoto roku propuštěn poté, co poskytl soudem stanovenou peněžitou záruku za vazbu, tedy jinak řečeno kauci, která dosahovala rekordní výše 150 milionů korun. V prostorách věznice byl znovu policií zadržen a následně u něj byla Krajským státním zastupitelstvím v Brně navržena soudu další vazba. Soudní zastupitelství v Brně to odůvodnilo žádostí íránského státního zastupitelství v Teheránu o jeho vydání do Íránu, kde mělo dojít k dalšímu řízení vůči jeho osobě. Patrně se jednalo o speciální vazbu v rámci extradičního vydávacího řízení. Odhadoval bych to na takzvanou předběžnou vazbu. Tomuto návrhu Krajského zastupitelství v Brně na vzetí do předběžné vazby však soud nevyhověl a pan Zadeh byl propuštěn na svobodu. Trestní řízení v České republice se stále vede.

Byl tedy tento přístup Krajského státního zastupitelství v Brně správný a bylo možné vydat Zadeha do Íránu a žádat pro něj vazbu za účelem jeho vydání do ciziny?

Já se domnívám, že nikoli. Vydávání osob k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu do ciziny řeší u nás speciální zákon. Jde o zákon číslo 104 z roku 2013 sbírky o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.

Zásadní skutečností v tomto případu je, že pan Zadeh má české státní občanství. Současně s tím se vyslovil k tomu, že nesouhlasí se svým vydáním k trestnímu stíhání do Íránu. Vydání osoby do cizího státu podle zákona je totiž v zásadě nepřípustné. Jde o situaci, když se jedná o státního občana České republiky, který nevyslovil se svým vydáním do ciziny souhlas. Krajské zastupitelství v Brně se tak vůbec nemělo pokoušet dostat pana Zadeha do vazby v rámci extradičního řízení, neboť nezhodnotilo nebo přehlédlo skutečnost, že se v tomto případě jedná o českého státního občana. Pokud mělo tedy navrhovat předběžnou vazbu u této osoby, u níž je vydání do ciziny dle českého zákona v zásadě nepřípustné, konal tak podle mého názoru v rozporu s uvedeným ustanovením zákona a zbytečně omezoval osobní svobodu jmenovaného zadržením po rozhodnutí soudu o propuštění z vazby.

Jaké základní podmínky musí být tedy splněny, aby náš stát mohl vydat osobu do zahraničí?

Těch podmínek je celá řada. Mezi ty významné patří doručení žádosti cizího státu o vydání konkrétní osoby ministerstvu spravedlnosti se všemi potřebnými náležitostmi, včetně rozhodnutí o stíhání nebo odsouzení. Dále musí být splněna podmínka, aby se jednalo o trestný čin, který podléhá vydání. Musí se rovněž prozkoumat, zdali je vydání osoby přípustné a zdali se nejedná o občana České republiky. Na osobě nesmí být také v žádajícím státě vykonán trest smrti a tak dále.

 

 

Článek obsahuje pouze část rozhovoru s advokátem Michalem Janíkem z advokátní kanceláře Holá, Janík, Samek. Celý rozhovor si můžete přehrát v playeru výše. 

 

Zdroj: Zet

reklama

„Krajské zastupitelství v Brně pochybilo, když chtělo poslat Zadeha do vazby,“ říká právník Foto: ČTK/Šálek Václav: Shahram Abdullah Zadeh

reklama

Další články