Částečně oblačno Praha · 13°
19. 10. · Michaela Změnit

reklama

Mateřské školy budou muset přijímat neočkované děti, hrozí cirkulace bakterií a virů

Mateřské školy budou od září nově muset přijímat neočkované děti do posledního ročníků předškolního vzdělávání. Poslední ročník bude důsledkem novely zákona poprvé povinný. Předseda České vakcionologické společnosti a České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Roman Prymula na rádiu Zet říká, že neočkovaní jedinci mohou v kolektivu dětí způsobit cirkulaci bakterií a virů. 

Mohlo by vás zajímat

Jaký máte názor na novinky týkající se očkování?

Toto rozhodnutí je pro mě trochu nesystémové. Nicméně mu rozumím z praktického hlediska. Děti mají vlastně povinnost nastoupit do posledního ročníku a zároveň povinnost nechat se očkovat. Dovedu si představit, že některé děti by díky tomu, že se nenechají očkovat nemohly vstoupit do povinného režimu vzdělávání. Tady rozumím, proč k tomu zákonodárce přistoupil.

Samozřejmě to může mít určitá rizika, protože v kolektivech se objeví neočkovaní jedinci. Může to mít dopad tam, kde děti spolu byly už po více let, protože spolu chodily do mateřské školy už dlouho. Nyní budou exponováni novým jedincům, kteří tam přicházejí úplně z jiného prostředí. Může tam pak docházet k cirkulaci bakterií nebo virů a může samozřejmě dojít k onemocnění. To je základní mechanismus, kterého se obáváme a díky kterému se snažíme o to, aby byla takzvaná kolektivní imunita. To znamená dostatečná proočkovanost toho kolektivu.

Pokud se nemýlím, tak existuje část dětí, které by očkování snášely velmi těžce. Co bývá nejčastějším důvodem špatné snášenlivosti vakcinace a jak je velký podíl dětí, které by neměly být očkovány?

V populaci jsou lidé a děti, kteří nejsou schopni reagovat předpokládaným způsobem. U nich dochází k reakci, která je více či méně závažná z hlediska bezprostředně následujících reakcí po očkování. Hovoříme o takzvaném anafylaptickém šoku nebo anafylaptické reakci, kdy organismus reaguje tak zásadním způsobem, že ho to bezprostředně ohrožuje na životě. Na to je každý lékař poměrně dobře trénovaný. Myslím si, že je tuto situaci schopen zvládnout. Nicméně takovýto problém je tak závažný, že v těchto případech jednoznačně uvažujeme o tom, že příště dotyčné dítě očkovat nebudeme, abychom právě neriskovali takto závažnou komplikaci.

Pak je tady celá řada chroničtějších komplikací, které už nemusí být kontraindikací, to znamená překážkou v dalším očkování. Také se bere v potaz, jestli to může organismu přitížit. Klíčové je říct si, jestli očkování samo o sobě má vyšší benefit než možný následek, který bychom udělali tím, že budeme očkovat a dojde k takovéto reakci.

Mohou rodiče zjistit předem, že pro jejich dítě není očkování vhodné?

Samozřejmě vycházíme z velkých čísel, která máme k dispozici. Anafylaptická reakce se vyskytuje v řádu na 100 tisíce očkovaných. Je to tedy zcela raritní záležitost. Teplotní reakce se naopak vyskytuje v desítkách procent. To, že by to byl schopen někdo před očkováním předpokládat, je prakticky vyloučeno. Byly by to velice složité procedury, kdy bychom mohli diagnostikovat nějaké ukazatele v našem imunitním systému, takže bychom to mohli nějakým způsobem předpokládat. Je to ale tak složité, že se to skutečně nedělá.

To znamená, že rodič je schopen odhadovat, co se stane až po nějaké předchozí zkušenosti. První dávka probíhá tak, že nejsme schopni odhadnout k jaké reakci dojde. Samozřejmě pokud tam ta reakce je, znamená to, že v následujících dávkách se v tomto smyslu chováme obezřetně. To může znamenat, že určitý typ vakcíny poté nemůže být vůbec podán. 

Od jakého poměru očkovaných a neočkovaných dětí nastává z epidemiologického pohledu problém s nedostatečnou ochranou populace, na kterou je vakcína aplikována?

To je zase poměrně složitá záležitost, protože to nejsme schopni říci exaktně plošně. Nejsme to schopni říci i u jednotlivých vakcín. Když vezmeme takové onemocnění, jako je onemocnění spalničkami, tak abychom byli chránění v kolektivu, potřebujeme obrovskou proočkovanost, která je na úrovni někde kolem 95 a více procent. Až s takto vysokou proočkovaností potom máme šanci, že v tom kolektivu nemůže dojít k cirkulaci virů a k nákaze. Naopak jsou choroby, kde stačí 80 procentní proočkovanost a k té cirkulaci nedochází. To znamená, že tady jsou čísla, která se poté uplatňují v praxi. Je jasné, že když do kolektivu, který je třeba 25členný, přijdou dva tři nebo čtyři lidi, tak se svým způsobem bariéra prolomí. 

 

 

Článek obsahuje pouze úryvky z rozhovoru s předsedou České vakcionologické společnosti a České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Romanem Prymulou. Celý rozhovor si můžete přehrát v playeru výše. 

 

Zdroj: Zet

 

Mateřské školy budou muset přijímat neočkované děti, hrozí cirkulace bakterií a virů Foto: Shutterstock.com

reklama

Další články