Jasno Praha · 4°
13. 12. · Lucie Změnit

reklama

Miliardáři skupují sportovní kluby po celém světě, nemusí jít o pouhou vášeň

Miliardáři odkupují po celém světě sportovní kluby. Nový report vypracovaný společnostmi UBS a PwC poukazuje na to, že více než 140 špičkových klubů vlastní pouze 109 miliardářů. Šedesát z těchto boháčů pak pochází ze Spojených států, 29 z Asie a 20 z Evropy. Průměrný „sportovní baron“ dosahuje staří 68 let a jeho bohatství v průměru činí pět miliard dolarů (107,5 miliard korun). V článku vám rovněž přinášíme infografiku serveru Statista znázorňující poměr sportovních klubů i s ohledem na samotné odvětví vlastněných miliardáři. 

Mohlo by vás zajímat

Ve Spojených státech amerických vlastní více než dvě třetiny klubů NBA a NFL miliardáři. U baseballové MLB jde už o celou polovinu. Ve Velké Británii spadá devět z 20 klubů fotbalové Premier League pod křídla miliardářů. Zatímco čínští magnáti již dávno vložili své investice do evropského fotbalu, tak nyní se čím dál ve větší míře soustředí na investice ve vlastní fotbalové lize - takzvané Super League. Lákají tak na své území špičkové hráče. Z českého fotbalového klubu AC Sparta Praha odešel například v zimě do čínského Che-nanu za 230 milionů korun reprezentační záložník Bořek Dočkal.

Magnáti vidí v čínském trhu potenciál, protože představuje vůbec nejsilnější fanouškovskou základnu. Z tohoto pohledu tak přivádějí na své území nejenom nové hráče, trenéry, ale vytvářejí i specializované fotbalové akademie.

Zdroj: President of Russia: Jack Ma

 

Ředitel společnosti Alibaba Jack Ma investoval do klubu Evergrande Taobao FC. Jack Ma se zasloužil o vybudování jedné z vůbec největších fotbalových škol světa. Jeho klub dominuje čínské soutěži a jako vůbec první čínský tým vyhrál v roce 2013 asijskou Ligu mistrů.

Zdroj: Statista.com

Napříč celým světem se objevuje čím dál větší množství sponzorů. Miliardáři se totiž snaží za sebou zanechat co možná nejvyšší dědictví. Tito jedinci tak vkládají své finanční prostředky napříč různými sportovními odvětvími.  Konkrétně se pak jedná například o fotbal, hokej, baseball nebo basketbal. Vlastnění sportovního klubu není výsadou mladého miliardáře. Průměrný sportovní magnát totiž dosahuje věku 68 let.

Dalším příkladem sportovního barona je bývalý ředitel Microsoftu Steve Ballmer, který vlastní tým americké NBA Los Angeles Clippers.

Zdroj: Wikimedia Commons: Steve Ballmer 

Na poli evropského fotbalu a konkrétně pak anglické Premier League, vlastní fotbalový klub FC Chelsea ruský podnikatel, politik a bývalý gubernátor Čukotky Roman Abramovič. Everton FC poté vlastní britský obchodník a investor Ardavan Farhad Moshiri.

Další tradiční britský klub londýnský Arsenal vlastní americký miliardář Stan Kroenke. Britský klub prožívá špatné období a o jeho převzetí nyní podle deníku Euro usiluje jeden z nejbohatších Rusů Ališer Usmanov. Ten v současnosti již v Arsenalu drží třicetiprocentní podíl. Většinový majitel Kroenke se však Arsenalu vzdát nechce.

Zdroj: Wikimedia: Hvězdný Neymar přišel ze španělského velkoklubu Barcelona FC. Rozhodně nešlo o přebytečného hráče. 

 

Můžeme nahlédnout i do dalších nejvyšších evropských fotbalových soutěží. Příkladem je nejvyšší fotbalová francouzská liga, kde katarští šejci odkoupili klub Paris St. Germain. Přivedli pak do něj hvězdy, mezi něž patří Neymar, Dani Alvés nebo Kylian Mbappé.

Investování do zahraničních klubů není žádnou novinkou ani na půdě samotné české HET ligy. Fotbalový klub SK Slavia Praha totiž odkoupila bohatá čínská společnost CEFC. Slavia se dočkala drahých posil a rovněž získala pod svoji kontrolu i samotný stadion Eden. 

Zdroj: Wikimedia Commons: Slávistický stadion Eden

Nejde už ale pouze o zabavení bohatých jedinců. Americký trh lze použít jako model dokazující schůdnou cestu jak pro miliardáře, tak i samotné kluby. Americkým miliardářům totiž tamní kluby pomáhají zajistit udržitelnost finančních prostředků a zisky proudící ze sportovních mediálních práv. Stoupajícím tržbám rovněž pomáhají nové digitální platformy, které začínají svoji pozornost upínat právě na sport. Příkladem může být streamovací služba Netflix nebo Amazon Prime.

Motivace miliardářů ke koupi sportovního klubu se do značné míry může lišit. Člověk si klub může skutečně pořídit z čisté vášně. Jeho akvizice ale možná představuje hlubší obchodní smysl ztělesněný například v diverzifikaci obchodního portfolia. 

 

 

Zdroj: Zet

Miliardáři skupují sportovní kluby po celém světě, nemusí jít o pouhou vášeň Foto: Wikimedia Commons: Roman Abramovič

reklama

Další články

  1. OPEC se dohodl, že prodlouží omezení těžby ropy

    Byznys ·

    Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se na čtvrtečním zasedání ve Vídni dohodla na tom, že prodlouží omezení těžby ropy o devět měsíců, tedy do konce příštího roku…

  2. Mohou se obyvatelé Zimbabwe těšit na budoucnost?

    Společnost ·

    Jaká bude budoucnost Zimbabwe po politickém pádu jejího dlouholetého prezidenta Roberta Mugabeho? Nebude jeho nástupce Emmerson Mnangagwa, ještě do nedávna jeho pravá …