Částečně oblačno Praha · 5°
18. 11. · Romana Změnit

reklama

„Na vrcholových pozicích nejde jen o profesionalitu, ale i o společenský kontakt,“ říká I. Hodač

Hrát v první lize neboli pracovat na nejvyšších pozicích, znamená pracovat nejméně dvanáct nebo čtrnáct hodin denně. Na rádiu Zet to v pořadu Myšlení první ligy řekl bývalý viceprezident Time Warner a bývalý generální sekretář Evropské asociace výrobců automobilů Ivan Hodač. Nejde přitom pouze o profesionální hledisko, podstatný je také společenský kontakt. Člověk totiž v první lize spolupracuje s lidmi, kteří mají silné ego. Proto je důležité se jim vyrovnat i z tohoto pohledu. 

Další díly pořadu

Dlouhou dobu jste působil jako jeden z ředitelů Time Warner, ale na druhou stranu jste později vedl asociaci jednoho z největších průmyslů. Jak moc to byly stejné zkušenosti, a jak moc to bylo jiné?

Stejné zkušenosti byly ty, že Time Warner je podnik, který má šest divizí. Ty divize proti sobě bojují a konkurují si. Je to neuvěřitelné, ale je to tak. V té asociaci si konkuruje každý. Aby člověk dal dohromady divize od Time Warner a jednotlivé automobilky, byla vlastně stejná práce. 

Jak těžké bylo komunikovat s tolika řediteli automobilek, kteří si ještě navíc konkurovali. Musel jste hledat konsenzus velmi často?

Pomohla mi zkušenost z Time Warner, kde jsem pracoval s těmi egy. V Hollywoodu je každý ego. To jsou lidé, kteří nejdou společně stejnými dveřmi. To samé je v automobilovém průmyslu. Dělal jsem se všemi řediteli automobilového průmyslu a to má člověk kolem sebe ega, která taky neprojdou společnými dveřmi.

Tento pořad se jmenuje Myšlení první ligy a vy jste ve své kariéře to myšlení první ligy určitě musel mít. Jinak byste to nedotáhl tam, kam jste to dotáhl. Jak moc jste si ale říkal, že jste vlastně kluk z Prahy a teď tady sedíte s výkvětem automobilového světového průmyslu? Jak moc vás to sráželo dolů, nebo vám to naopak pomáhalo?

Nemohu říci, že mě to sráželo dolů. Ze začátku si samozřejmě člověk moc nevěřil. Jakmile ale věděl, že v té první lize může hrát, tak tam hrál. Člověk si musí uvědomit, že když už tam jednou je, tak tam chce zůstat a musí nějak bojovat. Znamená to samozřejmě pracovat dvanáct nebo čtrnáct hodin denně, znamená to s těmi lidmi komunikovat, znamená to s těmi lidmi být ve společenském vztahu. Do první ligy se člověk dostane nejenom z profesionálního hlediska, ale také ze společenského hlediska. To bylo strašně důležité v Time Warner a především v Hollywoodu, ale bylo to důležité i v tom automobilovém průmyslu. Se všemi těmi pracovníky jsem si tykal. Vždy jsem říkal, že Time Warner a mediální byznys je nejvíc sexy průmysl na světě a automobilový průmysl je druhý. Takže jsem měl štěstí, že jsem dělal ve dvou největších a nejlepších oborech na vedoucích pozicích. Člověk potřebuje také trochu ego a sebedůvěru, protože když ji nemá, tak tam taky nepatří.

Myslíte si, že Češi mají dostatek sebedůvěry?

Myslím si, že nám ta sebedůvěra někdy chybí, že si nejsme jistí tím, co chceme. Máme určitý komplex, který se tady vyvinul po druhé světové válce. Nějakým způsobem tím stále trpíme. Na druhou stranu máme nějakou snahu nebo tendenci moralizovat, máme tendenci se učit a někdy mám dojem, že hodně z nás si myslí, že oproti ostatním víme mnohem víc. Jsou to takové protichůdné charakteristiky tohoto národa. 

 

 

Celý rozhovor Jana Mühlfeita s bývalým viceprezidentem Time Warner a bývalým generálním sekretářem Evropské asociace výrobců automobilů Ivanem Hodačem si můžete poslechnout v playeru výše.

Pravidelné rozhovory s hosty rozvojového kouče, mentora a také bývalého prezidenta společnosti Microsoft pro Evropu Jana Mühlfeita na téma osobního rozvoje uvádíme v pořadu Myšlení první ligy na rádiu ZET každé pondělí v 10:45. 

 

Zdroj: Zet

 

„Na vrcholových pozicích nejde jen o profesionalitu, ale i o společenský kontakt,“ říká I. Hodač Foto: Dan Materna / MAFRA / Profimedia

reklama

Další články