Možnost deště Praha · 13°
22. 10. · Sabina Změnit

reklama

Olomoučtí vědci vyvinuli nejmenší magnety na světě, využijí se v lékařství i ekologii

Vědci z olomoucké Univerzity Palackého společně s kolegy z Prahy a Singapuru vyvinuli nejmenší magnet na světě. Magnety jsou v měřítku nanometrů, to znamená, že jsou mnohem tenčí než lidský vlas. Magnety by podle vedoucího projektu profesora Radka Zbořila mohly najít uplatnění v lékařské diagnostice, v ekologii, elektronice nebo biotechnologiích. Upozornil ale, že aplikace výzkumu může být běh na dlouhou trať.

Mohlo by vás zajímat

„Vědecká komunita již po desetiletí věděla, ale pouze na základě teoretických výpočtů, že ultra malé kovové magnety mohou vykazovat takzvaný superpara magnetismus. To je zjednodušeně řečeno velmi rychlá a silná odezva na vnější magnetické pole, v zásadě mnohem silnější než doposud využívané oxidy kovů,“ uvedl hned na úvod profesor Zbořil. Doposud se ale nikomu nepodařilo kovy na bázi železa, kobaltu či niklu o přibližně tisícině tloušťky lidského vlasu připravit, protože v této podobě na vzduchu shoří.

Olomouckým vědcům se je však podařilo stabilizovat pomocí grafenu. „Ten funguje jako chemická past, která uvězní kovové nanočástice, které se pak stávají na vzduchu stabilními,“ řekl Zbořil. Ten na rádiu Zet připomněl, že grafen je nobelovský materiál. Jedná se o jedinou monoatomární vrstvu atomu uhlíku, která má unikátní mechanické vlastnosti. Je pevnější než ocel, vede elektrický proud lépe než měď a má vynikající optické vlastnosti. „V tomto případě jsme ale využili jeho chemickou modifikaci k uvěznění ultra malých částic, které díky grafenové matrici na vzduchu nehoří, jsou stabilní a vykazují zajímavější magnetické vlastnosti než oxidy,“ dodal.

Unikátní objev by mohl najít podle Zbořila uplatnění v oblasti zdravotnictví. „Podařilo se nám ukázat, že takovéto negativní kontrastní látky dokáží zhasnout signál některých orgánů a tkání a mohou tak být lépe diagnostikovány některé patologické útvary v organismu,“ uvedl. Vedle lepší diagnostiky to může pomoci i oblasti cíleného transportu léčiv například proti nádorovým onemocněním díky nanesení léčiva na dostatečně velkou grafenovou plochu. Ta se ovšem podle Zbořila dá využít nejen v lékařství, ale i k environmentální separaci, čištění vod, v oblasti potravinářství i biochemie.

Na veškeré reálné aplikace si ale podle Zbořila ještě počkáme. „Osobně cítím tento výsledek jako zásadní počin v oblasti základního výzkumu. Je to prolomení bariér a vždy před vědci výzva reálného využití je. Pokud se jí podaří dosáhnout, většinou se na aplikace nějaké roky čeká,“ řekl.

 

 

Celý rozhovor s profesorem Radkem Zbořilem si můžete poslechnout v playeru výše.

 

Zdroj: Zet

 

 

Olomoučtí vědci vyvinuli nejmenší magnety na světě, využijí se v lékařství i ekologii Foto: shutterstock.com - ilustrační foto

reklama

Další články