Částečně oblačno Praha · 16°
21. 10. · Brigita Změnit

reklama

Pět událostí, které v letošním roce hýbaly světem i Českou republikou

Rok 2015 přinesl řadu událostí, které v mnoha případech navazovaly na dění roku 2014 a přispívaly k růstu napětí ve světě. Konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě pokračovaly a často dokonce i eskalovaly. Zvýšená pozornost byla letos věnována také teroristickým skupinám, zejména Islámskému státu a Boko Haram. 

Mohlo by vás zajímat

Asi nejdiskutovanějším tématem v Evropě však byla migrační krize. Příliv uprchlíků související s nadále nevyřešenou situací v Sýrii, Iráku a Afghánistánu v řadě států Evropy rozděloval společnost. Rok 2015 byl ale zároveň rokem, ve kterém se téměř 200 členských států OSN dohodlo na znění nové klimatické dohody. Úmluva má vést ke zlepšení životního prostředí a omezení objemu vypouštěných skleníkových plynů. Z domácího dění zaujaly například zprávy o růstu české ekonomiky, který se v rámci EU řadil k nejvyšším. Na svobodu byly propuštěny Češky Antonie Chrástecká a Hana Humpálová unesené v roce 2013 v Pákistánu.

 

Leden: útok na redakci Charlie Hebdo
Sedmého ledna se stala terčem teroristického útoku redakce francouzského satiristického magazínu Charlie Hebdo. Časopis byl a je i nadále známý pro svou kontroverznost vzhledem k jeho častým vtipům na účet islamismu, judaismu, krajní pravice a mnoha dalších. Jedním z jeho počinů byla například karikatura proroka Mohameda na titulní straně. Útok, který si vyžádal celkem 12 obětí, spáchali dva bratři Saïd a Chérif Kouachiovi. Šlo o francouzské občany muslimského původu, kteří byli při následném pronásledování zastřeleni policií. K útoku se přihlásila odnož Al-káidy v Jemenu (AQAP). Šlo o největší teroristický útok ve Francii od roku 1961.

 

Srpen: Projev německé kancléřky Angely Merkelové „Wir schaffen das“

Německá kancléřka Angela Merkelová na konci srpna na konferenci v Berlíně vyjádřila přesvědčení, že Německo je silná země, která dokáže zvládnout nápor uprchlíků. Povzbudila tak migranty v tom, aby si za svoji cílovou destinaci vybírali právě Německo. V dalších měsících přišly nejen v reakci na kancléřčin projev do Německa stovky tisíc lidí. Německo dodnes nezavedlo kvóty na počty uprchlíků, kteří do země mohou přijít.  Například Velká Británie má v plánu v příštích pěti letech přijmout 10 tisíc uprchlíků. Tedy tolik, kolik do Německa v září a říjnu přicházelo každý den.

 

Říjen: teroristické útoky v Ankaře

Teroristické útoky se letos nevyhnuly ani Turecku, kde 10. října při pokojném protestu proti obnovení bojů mezi tureckou armádou a kurdskými separatisty explodovaly dvě nálože a usmrtily celkem 102 lidí. Turečtí vyšetřovatelé z přípravy útoku obvinili Islámský stát, podle některých spekulací však za útoky stála turecká vláda a prezident Erdogan, jehož strana AKP nedosáhla v červnových volbách na parlamentní většinu. Tímto aktem se podle některých snažila vzbudit v lidech strach. Erdogan v reakci na teroristické hrozby po volebním vítězství v předčasných volbách 1. listopadu začal volat po ještě větším posílení prezidentské moci. 

 

Listopad: teror v Paříži

Po lednovém útoku na redakci Charlie Hebdo došlo v Paříži v pátek 13. listopadu k dalším teroristickým útokům. Zemřelo 130 lidí včetně sedmi teroristů. Nejvíce obětí si vyžádal útok v koncertní síni Bataclan, kde tři útočníci zavraždili 90 návštěvníků koncertu americké rockové skupiny Eagles of Death Metal. Francouzský prezident François Hollande vyhlásil v reakci na útoky výjimečný stav v celé Francii. Bezpečnostní složky mezitím zahájily rozsáhlou akci s cílem dopadnout všechny viníky. K sérii útoků se přihlásila organizace Islámský stát. 

 

Prosinec: Klimatické dohoda OSN

Členské státy OSN se v Paříži 12. prosince dohodly na konečném znění klimatické dohody, která si klade za cíl do konce století udržet globální oteplování pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriální érou. Vyspělé státy kromě toho slíbily přispět rozvojovým zemím na boj s globálním oteplováním miliardami dolarů. Dohodu sice ještě musí jednotlivé země ratifikovat, ale existuje naděje, že se tento plán podaří naplnit, na rozdíl od Kjótského protokolu, který si už od roku 1997 dává za cíl snížit emise skleníkových plynů a zatím nedokázal uspět.

Pět událostí, které v letošním roce hýbaly světem i Českou republikou Foto: Stacey Newman / Shutterstock.com

reklama

Další články

  1. Uprchlíci jsou podle Merkelové šancí pro Německo

    Společnost ·

    Německá kancléřka Angela Merkelová si myslí, že navzdory mnoha problémům je příchod statisíců uprchlíků pro Německo hlavně příležitostí do budoucna. Řekla to v rámci n…