Jasno Praha · 4°
13. 12. · Lucie Změnit

reklama

Svět si připomíná 76 let od útoku na Pearl Harbor. Jde o varování před eskalujícími konflikty

Čtvrtek 7. prosince představuje v pořadí 76. výročí od útoku japonského císařského námořnictva na námořní základnu Spojených států amerických Pearl Harbor. O tomto dni tehdejší americký prezident Franklin D. Roosvelt prohlásil, že jde o událost, „která bude žít v paměti jako den hanby“. S ohledem na nedávná prohlášení prezidenta Donalda Trumpa o Jeruzalému nebo vypjaté situaci na Korejském poloostrově, je zapotřebí si tyto věci připomínat. Svět si musí uvědomit skutečnost, že válka je pouze cestou směřující do záhuby. 

Mohlo by vás zajímat

K samotnému úderu japonského letectva došlo v neděli před osmou hodinou dopoledne 7. prosince 1941. Do samotného útoku se zapojily stovky japonských stíhacích letounů. Američané na takovýto úder nebyli vůbec připraveni a námořní základna poblíž Honolulu zaznamenala zničující ztráty. Na základě historických statistik došlo ke zničení 20 letadlových lodí, včetně osmi bitevníků a více než 300 letadel. Útok si vyžádal smrt nejméně 2400 Američanů. Na soupisu obětí figurují i civilisté. Přinejmenším došlo ke zranění 1000 lidí.

Zdroj: SuperSinax / YouTube: Dokument od National Geographic

Pro Spojené státy americké je tato událost klíčovým historickým milníkem. USA totiž do této doby váhaly, zdali se zapojí do druhé světové války. Ta začala poté, co nacistické Německo napadlo 1. září 1939 Polsko. Krátce po tomto momentu vyhlásily Francie a Velká Británie válku Německu. V USA v té době ovšem panoval ve velké míře izolacionismus.

Důvodem byla křeč, kterou představovaly hlasy z let minulých. Konkrétně pak šlo o Velkou hospodářskou krizi z roku 1929. V tomto období došlo k enormnímu propadu akcií na americké burze a následnému hospodářskému kolapsu. Dalším důvodem byly citelné ztráty z první světové války. Američtí funkcionáři se obávali, že vstup do druhé světové války by mohl představovat další nepříjemné ekonomické ztráty. Útok císařského Japonska se ale zasloužil o vytvoření katalyzátoru pohánějícího USA k tvrdé reakci.  

Zpravodajský portál USA Today srovnává Pearl Harbor s útoky na Světové obchodní centrum v New Yorku z 11. září 2001. Útok na havajskou základnu Pearl Harbor si podle oficiálních údajů vyžádal celkově 2403 obětí na životech. Mezi nimi pak konkrétně figurovalo 2008 personálu námořnictva, 109 mariňáků a 218 pracovníků armády. Na neblahém soupisu obětí figurují ovšem i civilisté. Jich pak konkrétně zemřelo 68. Z tohoto počtu obětí zemřelo 1177 lidí na bitevní lodi amerického námořnictva třídy Pennsylvania USS Arizona. Nad potopenou lodí stojí od roku 1958 památník námořníkům, jež zemřeli při útocích na Pearl Harbor.

 Zdroj: PBS / YouTube: Potápění se k bitevní lodi USS Arizona

Pro srovnání s 9/11 zemřelo celkem 2997 lidí. Mezi nimi podle USA Today figuruje rovněž 19 teroristů. Při útoku na Světové obchodní centrum zemřelo 2606 lidí. V rámci teroristického útoku na Pentagon zemřelo 125 jedinců a na palubě čtyřech letadel aerolinií American Airlines a United Airlines podlehlo celkově 246 lidí. Stále nejde ale o přesné statisticky, protože někteří lidé zemřeli důsledkem zplodin a prachu, kterých se nadýchali během záchrany svých životů. Zemřelo velké množství lidí z řad bezpečnostních složek.

Od července letošního roku bylo podle portálu USA Today naživu pouze pět přeživších námořníků z bitevní lodi USS Arizona. Jmenovitě jde o Laurena Brunera z kalifornského města LA Mirada, Lou Contera z Grass Valley, Lonnieho Cooka z Okla, Kena Pottse z města Provo a Donalda Strattona z Colorado Springs. O dalších jedincích, jež přežili Pearl Harbor mimo USS Arizona není tolik zmínek. Zpravodajství NBC News ovšem uvedlo, že kalifornský Ray Chavez oslavil 105 let. V době náletů se nacházel na minolovce Condor.

 Zdroj: History / YouTube: Nejstarší přeživší Pearl Harboru Ray Chavez

Současný svět je silně polarizovaným místem a nezávislý divák by si mohl říci, že nová válka je na spadnutí. S ohledem na situaci v rámci Korejského poloostrova jde o složitou záležitost. Především pak kvůli pokroku severokorejského režimu ve výrobě mezikontinentálních raket a pokroku režimu Kim Čong-una v jeho jaderném programu. Ve spojitosti s Pearl Harborem jde o výbušnou příměs. USA totiž v reakci na Pearl Harbor svrhli atomové bomby na město Nagasaki (120 tisíc obětí) a Hirošimu (200 tisíc obětí).

 Zdroj: BBCWorldwide / YouTube: Krátký dokument o jaderném útoku USA na japonská města Hirošima a Nagasaki

 

Mocnosti světa by se z těchto důvodů měly zuby nehty vyvarovat podobným konfliktů. Neničí pouze tím životy lidí, ale podílejí se v rámci toho na ničení celé planety Země. Diplomatická cesta by tak vždy měla být klíčovou věcí. Rozdělování společnosti není na místě. Války směřují pouze k záhubě. Čím méně bude takovýchto konfliktů vznikat, tak tím méně bude rovněž bolestivých chvil, které si každoročně připomínáme. Opakování je ale důležité. Na základě něj se totiž můžeme zaměřit na chyby, jichž se lze do budoucna vyvarovat. 

 

 

Zdroj: Zet

 

 

Svět si připomíná 76 let od útoku na Pearl Harbor. Jde o varování před eskalujícími konflikty Foto: Wikimedia Commons: Útok na havajskou základnu Pearl Harbor (7. prosince 1941)

reklama

Další články