reklama

Tržní okénko: Náklady na migranty jsou vyšší než jejich přínosy

Téma migrace už více než rok rezonuje Evropou. Probírají se také její dopady ať už z pohledu sociálního či třeba ekonomického. Přestože někteří ekonomové zastávají názor, že migrace pomůže vyplnit nedostatek pracovních sil, převládají nad těmito přínosy vynaložené náklady na migranty. V pořadu Tržní okénko to řekl programový ředitel Občanského institutu Matyáš Zrno. „I kdyby přišli a chtěli okamžitě pracovat, tak jim to moderní zbyrokratizovaný stát neumožní,“ řekl.

Další díly pořadu

„Z pouhého faktu, že v nějaké zemi je nedostatek pracovních sil, a že jinde jsou nějací lidé v produktivním věku, automaticky neplyne, že ty lidi přesadíme, jak nějaké rostlinky z jedné zahrádky do druhé,“ řekl Zrno s tím, že na migranty se nedívá okem ekonoma, a proto vidí i jiné aspekty dopadající na celou společnost. Zejména její radikalizaci a ztrátu vnitřní soudržnosti. Právě z těchto důvodů vidí Zrno na této problematice převládající náklady. „Vidím je i v nějakých ekonomických číslech. Když se podíváte na statistiky nezaměstnanosti mládeže, kterými se často v Evropské unii šermuje, tak se málokdy řekne, že nezaměstnanost osob, které žijí v té zemi, ale narodily se jinde, tak je dvojnásobně až trojnásobně vyšší než původní populace. Jejich vzdělanostní úroveň je výrazně nižší,“ řekl hlavnímu ekonomovi finanční skupiny Roklen Lukášovi Kovandovi.

K tomu, aby stát mohl ekonomicky vytěžit migranty podle Zrna navíc brání jeho samotná struktura. „Část těch lidí může bezesporu motivovat fakt, že tady jsou štědré sociální dávky a bylo by divné, kdyby je to nemotivovalo. Ale i kdyby přišli a chtěli okamžitě pracovat, tak jim to moderní zbyrokratizovaný stát neumožní... Musí měsíce ne-li roky čekat v nějakém vzduchoprázdnu...Místo toho, aby když už tady jsou, tak jsme jim umožnili se okamžitě zapojit do pracovního procesu,...tak je odsuzujeme k tomu aby zůstali nezaměstnaní,“ řekl na rádiu Zet.

Přestože Zrno vidí, že aktuální migrační vlna přináší více nákladů než-li přínosů, uznává, že přesná čísla je jen velmi těžké spočítat. „Kdybychom tu měli dva fundované ekonomy z obou dvou stran, tak jsou schopni se mlátit různými studiemi, které dokazují na jedné straně to, jak migranti přispívají k národnímu bohatství tím, že pracují, vytvářejí nějaké produkty, platí daně atd. atd. Na druhé straně může opoziční ekonom tvrdit, že jsou výrazně větší náklady na sociální systém, že mnohem větší procento žen migrantů z islámských zemí nepracuje na rozdíl větší části žen evropského původu, že tu jsou náklady na integrační kurzy...to všechno je nutné vzít v potaz, a to je samozřejmě velmi těžké přesně spočítat,“ uvedl.

Migrační vlna se však České republice zatím z velké míry vyhýbá. Podle Zrna je to kombinace několika faktorů. V prvé řadě podle něj není náš stát v porovnání s Německem tak známý. Vedle toho má Česká republika podle něj „velmi opatrnou až restriktivní“ cizineckou politiku. „Angela Merkelová v podstatě nepřímo, ale v řeči gest a symbolů, která je na Blízkém východě mnohem důležitější než řeč faktů, pozvala Syřany do Německa,“ poznamenal Zrno.

 

 

Pořad Tržní okénko je pravidelný magazín rádia Zet. Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda v něm se svými hosty každý čtvrtek mluví o aktuálním ekonomickém dění.

Nejnovější díl pořadu, ve kterém byl hostem Lukáše Kovandy programový ředitel Občanského institutu Matyáš Zrno, si můžete přehrát v playeru výše.

 

Zdroj: Zet

 

 

reklama

Tržní okénko: Náklady na migranty jsou vyšší než jejich přínosy Foto: Ververidis Vasilis / Shutterstock.com

reklama

Další články