Částečně oblačno Praha · 7°
11. 12. · Dana Změnit

reklama

Výběr ze zahraničního tisku: Parlamentní volby v Moldavsku; budoucí členství Ukrajiny v NATO rozděluje tamní politickou scénu

Světová média píší 5. prosince o parlamentních volbách v Moldavsku, po nichž mají proevropské strany jen těsnou většinu. Píší také o budoucím členství Ukrajiny v NATO, které rozděluje ukrajinskou politickou scénu i jednotlivé členské státy EU nebo o politickém stylu ruského prezidenta Putina a tureckého premiéra Erdogana.

Mohlo by vás zajímat

Týdeník The Economist popisuje realitu parlamentních voleb v Moldavsku: Přestože trojice proevropských stran v nedělním hlasování vyhrála jen těsnou většinou, bude muset jejich koalice dostát předvolebním heslům z letošního června. V této souvislosti se zmiňují i sliby ze zahraničí. Německá kancléřka Angela Merkelová totiž navrhovala Moldavsko jako budoucího člena Evropské unie. Proruská Socialistická strana, která podle počtu hlasů volby vyhrála, ale zatím zůstává v opozici, ovšem požaduje zahájení jednání s Ruskem a ekonomickým blokem bývalých zemí Sovětského svazu. Ruský prezident Vladimir Putin má přitom možnosti jak Moldavsko ovlivnit. Podle týdeníku by například mohl nařídit pozastavení dovozu moldavského vína. Týdeník zároveň připomíná, že skoro polovina moldavské pracovní síly působí v zahraničí. Zatím sice zejména v Rusku, ale od dubna letošního roku mohou Moldavané cestovat po Evropské unii bez vízové povinnosti, připomíná britský týdeník.

Komentář německého Der Spiegel tvrdí, že ukrajinský prezident Porošenko by udělal lépe, kdyby přestal mluvit o budoucím členství země v NATO. Přestože vedení Severoatlantické aliance jeho myšlenku o celostátním referendu dříve podporovalo, nápad podle německého týdeníku momentálně jen rozděluje ukrajinskou politickou scénu i jednotlivé členské státy Evropské unie. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi navíc poskytuje argumenty v pokračující mezinárodní debatě.

V článku s názvem Car a sultán srovnává americký magazín Foreign Policy politický styl ruského prezidenta Putina s tureckým premiérem Erdoganem. Přestože Evropská unie Turecku nabízela zapojení do protiruských sankcí kvůli občanské válce na Ukrajině, oba státníci při jednání z tohoto týdne téma embarga zcela vynechali. Kromě plánovaných dodávek zemního plynu se podle Foreign Policy věnovali snahám o znásobení objemu vzájemného obchodu až o tři sta procent. Bilaterální byznys by prý měl do konce dekády dosáhnout stovky miliard dolarů. Dalším pomlčeným tématem rozhovoru byla prý válka v Sýrii. Zatímco turecký premiér nevynechá podle amerických komentátorů ani týden, aby nekritizoval nedůsledný postup Washingtonu a spojenců proti syrskému prezidentovi Bašáru Assadovi, jeho největším mezinárodním sponzorům z Moskvy se o svých postojích zapomněl uprostřed obchodních jednání zmínit.

Vatikán si ekonomicky stojí mnohem líp, než si mysleli i jeho účetní. V článku pro britský Catholic Herald odhalil australský kardinál George Pell, že vatikánští bankéři na neznámých účtech jeho Svátosti objevili stovky milionů euro. Přestože položky patří různým sekcím římskokatolické církve, na celkovém rozpočtu Vatikánu se dosud tyto položky neobjevovaly.

Bývalý britský premiér Tony Blair v rozhovoru pro společenský magazín Vanity Fair nevylučuje, že by mohl jako poradce pracovat pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Někdejší premiér zároveň tvrdí, že jeho majetek se řádově pohybuje okolo deseti milionů liber – stejnou částku prý totiž věnoval charitám, cituje v Británii dnešní Daily Telegraph.

Tisíce aktivistů protestují už druhou noc v nejrůznějších koutech Spojených států, píše deník USA Today. Požadují policejní a soudnickou reformu po rozhodnutí  neobvinit policistu, který letos v létě nepovoleným chvatem pacifikoval zatýkaného černocha, jenž po zásahu představitelů zákona umřel v nemocnici. V noci na dnešek blokovali demonstranti provoz v kalifornském Oaklandu, Washingtonu i v New Yorku kde v létě k incidentu došlo.

Protivládních a protikorupčních demonstrací, které v Budapešti už několik týdnů kritizují vládu Viktora Orbána, se včera večer účastnily tisícovky lidí, jež zaplnily i řetězový most přes Dunaj pod Budapešťským hradem. Včerejší řečníci především požadovali odstoupení vedení Národního úřadu pro daně a cla, které obviňují z korupčního jednání.  Jak poukazuje slovenský deník Pravda, prezidentský palác sice hlídal policejní kordon, ale poprvé za několik dní nehlídali demonstranty příslušníci pohotovostních jednotek policie. Štáby provládní televize ovšem chránila soukromá bezpečnostní služba.

Výběr ze zahraničního tisku: Parlamentní volby v Moldavsku; budoucí členství Ukrajiny v NATO rozděluje tamní politickou scénu Foto: shutterstock.com

reklama

Další články