Sníh Praha · 8°
18. 01. · Vladislav Změnit

reklama

Zahraniční tisk: EU má podle Tsiprase řešit svůj hospodářský růst; Rusko chce finančně omezit IS

Světová média 5. února píší o tom, že se francouzský prezident Francois Hollande shodl s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem, že by Evropská unie měla řešit především svůj hospodářský růst. Dále informují o předložení návrhu ruských zástupců v Radě bezpečnosti OSN o omezení finančních zdrojů Islámskému státu. 

Mohlo by vás zajímat

Francouzský prezident Francois Hollande a nový řecký premiér Alexis Tsipras se v Paříži shodli na tom, že Evropská unie by se měla především orientovat na svůj hospodářský růst. Hollande podle slovenského listu Pravda zdůraznil, že politiku úspor už nelze chápat jako jedinou možnou realitu a perspektivu. Zároveň je podle něj ale třeba, aby každý členský stát dodržoval pravidla a dlužní závazky. Řecký premiér Tsipras se na své zahraniční cestě snaží klíčové evropské představitele přesvědčit o nutnosti přehodnocení řeckého dluhu. Opakovaně přitom prohlásil, že jeho vláda nepodporuje současné sankce EU proti Rusku.

Ruští zástupci v Radě bezpečnosti OSN předloží návrh rezoluce, která má omezit finanční zdroje Islámského státu, píše americký Newsweek. Rusko sice rezoluce nenavrhuje často, ale pozorovatelé si jeho nejnovější krok vysvětlují akutní potřebou postavit se potenciálnímu nebezpečí čečenských islamistů, kteří se k hnutí Islámského státu hlásí i přidávají. Rezoluce, kterou Rusové dokončí během několika dní, má všeobecně zakázat od Islámského státu nakupovat ropu, starožitnosti, odcizené kulturní památky a platit džihádistům výkupné za rukojmí. Podle anonymních zdrojů v OSN existují důkazy, že ropu od Islámského státu dosud nakupovaly Turecko a Sýrie. Zemí, které se snažily vykoupit od radikálů svoje unesené a vězněné obyvatele, je však zřejmě víc.

Spojené arabské emiráty (SAE) budou dál podporovat kampaň proti Islámskému státu. Po zadržení a popravě pilota jordánského stíhacího letounu v Sýrii, se ale už piloti ani stroje SAE neúčastní spojeneckých náletů na džihádistické pozice. Izraelskému deníku Jerusalem Post to pod podmínkou anonymity potvrdili američtí diplomaté.

Záchranáři na Tchaj-wanu pokračují v pátrání po dvanácti pohřešovaných cestujících z letadla společnosti Transasia, které se včera ráno brzy po startu zřítilo do řeky. Podle deníku The Scotsman tvořili většinu z jednatřiceti potvrzených obětí čínští turisté. Naděje na to, že je někdo z pohřešovaných ještě naživu, jsou minimální. 

Zakladatel takzvané Hedvábné stezky, která několik let fungovala jako paralelní webový trh s drogami používající internetovou měnu bitcoin, se podle soudu dopustil nelegálního prodeje narkotik, počítačového pirátství a legalizace výnosů z trestné činnosti, konstatuje agentura Reuters. Americký federální soud na newyorském Manhattanu shledal třicetiletého Rosse Ulbrichta vinným ve všech bodech žaloby. Hrozí mu tak doživotní trest. Podle obžaloby se prostřednictvím jeho webové tržnice zcela anonymně zobchodovaly drogy za celkem 200 milionů dolarů.

V některých okresech Norska se za posledních deset let zdvojnásobil počet přistěhovalců, kteří museli být ze země deportováni kvůli trestné činnosti. Podle policejních statistik za rok 2014, uveřejněných v deníku Norway Post, přesáhl počet vyhoštěných pachatelů trestných činů tři tisíce sedm set osob. Většina z cizinců pochází ze zemí Evropské unie. V Norsku se dopouštějí krádeží a vloupání, častokrát pod vlivem drog nebo při shánění prostředků na další narkotika.

Deník Los Angeles Times přetiskuje studii z neurologického časopisu, která vysvětluje špatné rozhodování uživatelů kokainu. Časté užívání této drogy totiž narušuje v mozku mechanismy, díky kterým se lidé dokážou poučit z vlastních chyb. Neurony například uvolňují dopamin a s ním spojený dobrý pocit jako odměnu po správném rozhodnutí. Při selhání jeho úroveň naopak snižují. Zatímco normální organismus je díky tomu schopen znovu jednat na základě minulé zkušenosti, kokain tyto cykly nabourává. I proto bývají uživatelé kokainu nuceni svoje omyly opakovat.

Washington Post analyzuje kladné a záporné stránky plavebního kanálu napříč středoamerickou Nikaraguou. Plavební cesta, která by propojila Atlantský a Tichý oceán, by byla třikrát delší než Panamský průplav. Umožňovala by proplout nákladním lodím s až pětadvaceti tisíci kontejnery na palubě. Cena projektu, který by obsloužil na pět procent objemu světové námořní nákladní dopravy, se odhaduje na 50 miliard dolarů. Průplav chce během pěti let realizovat soukromá firma jednoho z nejbohatších podnikatelů Číny. Stavbu nicméně provází kontroverze v podobě očekávané devastace zdrojů vody v přírodním jezeře na trase, stěhování velkého počtu lidí a navršení vykopané zeminy v přírodních rezervacích. Domorodci namítají, že čínský stavitel neposkytuje podobné záruky jako čínská vláda, a nevěří, že padesát tisíc pracovních míst na projektu by zůstalo Nikaragujcům. Podle nich by je obsadili Číňané.

Britský The Economist poukazuje na to, jak požadavky na nižší spotřebu paliva snižovaly podíl oceli v automobilech. Zatímco v roce 1995 byl průměrný vůz z 68 procent ocelový a tedy těžký, v roce 2011 už byl podíl oceli o sedm procent nižší. The Economist zároveň upozorňuje na slitinu budoucnosti – ocel v kombinaci se snadno dostupným hliníkem a uhlíkem, trochou manganu a niklem přinese pevnost i lehkost, díky níž se jednou budou z tohoto materiálu stavět i letadla. Kov má potřebnou kvalitu titanu a je desetkrát levnější. S průmyslovou výrobou slitiny začnou podle The Economist korejsko-americké ocelárny Posco ještě letos.

Zahraniční tisk: EU má podle Tsiprase řešit svůj hospodářský růst; Rusko chce finančně omezit IS Foto: Shutterstock.com

reklama

Další články