Jasno Praha · 23°
17. 10. · Hedvika Změnit

reklama

Zahraniční tisk: Merkelová si za politikou otevřených hranic stojí; ruské nálety v Sýrii pokračují

Světová média píší 29. února o tom, že německá kancléřka Angela Merkelová si stojí za politikou otevřených hranic pro uprchlíky. Je přesvědčená, že přijímání uprchlíků a jejich rozmístění do zemí Evropské unie, je jedinou správnou cestou, jak se s migrační krizí vyrovnat. Zahraniční média si dále všímají, že ruská armáda obnovila nálety na cíle v Sýrii pouhých 24 hodin po začátku dvoutýdenního příměří. Zatím však není jasné, zda jde o porušení klidu zbraní. Rusko i USA si vyhradili právo během příměří útočit na teroristy z Islámského státu a fronty An-Nusra.

Mohlo by vás zajímat

Německá politika otevřených hranic pro uprchlíky se měnit nebude. V televizním rozhovoru to v neděli řekla německá kancléřka Angela Merkelová, uvádí server Deutsche Welle. Kancléřka zároveň vyzvala Němce k trpělivosti při řešení situace kolem velkého počtu přicházejících migrantů a dodala, že nemá žádný „plán B“. Je totiž přesvědčená, že přijímání uprchlíků a jejich následné rozmístění do různých zemí Evropské unie, je jedinou správnou cestou, jak se s migrační krizí vyrovnat.
 
Ruská armáda podle deníku The Washington Post obnovila nálety na cíle v Sýrii, když zaútočila na celkem šest měst v provincii Aleppo na severu země. Stalo se tak 24 hodin po začátku dvoutýdenního příměří, na jehož zprostředkování se Rusko podílelo. Zatím však není jasné, zda jde o porušení klidu zbraní. Rusové i Američané si totiž vyhradili možnost i nadále útočit na cíle Islámského státu a fronty An-Nusra. Kromě ruských a amerických náletů a ojedinělé dělostřelecké palby ovšem zbraně v Sýrii zatím opravdu utichly.
 
Odchod Velké Británie z Evropské unie by nepříznivě ovlivnil miliony lidí. Podle deníku The Guardian to vyplývá z první oficiální analýzy britské vlády, která zkoumala, jak by se takzvaný „brexit“ projevil v praxi. Nejvíce zasaženi by byli výrobci automobilů, farmáři a také finanční trhy. Země by musela vyjednat nové obchodní smlouvy nejen s dosavadními evropskými partnery, ale i s USA a dalšími státy. Celý proces by mohl trvat až deset let. Referendum o budoucnosti Velké Británie v Evropské unii se uskuteční 23. června.
 
Vrchní státní žalobce v Argentině poprvé připustil, že se jeho kolega Alberto Nisman stal obětí vraždy, píše španělský deník El País. Nisman vyšetřoval podezření, že administrativa tehdejší prezidentky Cristiny Fernandezové de Kirchner kryla pachatele teroristického útoku proti židovské komunitě z roku 1994. Stoupenci libanonského radikálního hnutí Hizballáh placení Íránem tehdy pomocí nálože umístěné v automobilu v Buenos Aires zabili 85 lidí. Nisman, který se případem zabýval, byl loni v lednu nalezen u sebe doma s prostřelenou hlavou. Úřady tvrdily, že šlo o sebevraždu.
 
Slovenský deník SME upozorňuje na to, že rakouský ministr obrany Hans Peter Doskozil kritizoval, Česko, Slovensko a Maďarsko za jejich postoj k uprchlické krizi. Podle Doskozila není možné tolerovat, aby se čistí příjemci evropských dotací obrátili k Evropské unii při jakémkoli problému zády. Takový postoj se neslučuje s myšlenkou solidarity, dodal a řekl, že Rakousko přijme na základě vlastních kvót až 37 500 migrantů ročně.
 
Americký deník USA Today si klade otázku, proč má Donald Trump v souboji o Bílý dům velkou podporu v jižních státech USA. Důvodem by mohlo být zejména to, že zdůrazňuje témata, která americkým jihem rezonují už dlouho – kritika federální vlády, útoky na ilegální migraci, nesouhlas se stávajícími smlouvami o zahraničním obchodu a slib posílit armádu. Styl jakým Trump témata podává, oslovuje řadu jižanů, kteří se cítí být přehlížení newyorskými a hollywoodskými elitami. I díky tomu je miliardář republikánským favoritem zítřejšího volebního super úterý.
Zahraniční tisk: Merkelová si za politikou otevřených hranic stojí; ruské nálety v Sýrii pokračují Foto: shutterstock.com

reklama

Další články