Částečně oblačno Praha · 9°
24. 01. · Milena Změnit

reklama

Nabere Kurz správný kurz, nebo se utopí ve vlnách populismu?

Předseda Rakouské lidové strany Sebastian Kurz (ÖVP) se stane vůbec nejmladším světovým vůdcem. Poté co ÖVP dosáhlo na více než 31 procent, rakouské bulvární plátky jednatřicetiletého politika označily doslovně za „zázračné dítě“. Jak se Kurz postupem let profiloval a jak se bude profilovat v budoucnosti? 

Mohlo by vás zajímat

Mladý rakouský politik vytěžil maximum z důsledků uprchlické krize. Přetočil kormidlo své strany prudce napravo. Nyní může najít spojenectví u krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Nemusí tomu tak být ale na sto procent. Spojence může nalézt i na straně sociálních demokratů. Jak se ale takto mladému muži podařilo dostat na obálky největších světových deníků? 

Odrazíme se od samotných začátků mladého politika. Sebastian Kurz se narodil ve Vídni v místním okrsku Meidling. V hlavním městě Rakouska žije dodnes. Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě a rovněž zdárně ukončil povinnou vojenskou službu Rakouska.

Přítelkyní předsedy ÖVP je pracovnice rakouského ministerstva financí Susanne Thiere, s níž se setkal ve svých 18 letech.

Kurz v minulosti rovněž působil ve vídeňské městské radě. Konkrétně šlo o období mezi lety 2010 až 2011. Jako její člen se zaměřil na oblast důchodů a mezigenerační spravedlnosti. V roce 2011 se stal státním tajemníkem pro integraci. Tato problematika jej provází až do dnešních dnů, kdy se naopak staví proti integraci uprchlíků a získává díky tomu preferenční body. 

Od roku 2013 je šéfem rakouské diplomacie. Stal se jím ve svých pouhých 27 letech a získal tak prim nejmladšího evropského ministra zahraničí.

První Kurzovou zahraniční cestu představovala návštěva Chorvatska. Tam vyjádřil podporu Rakouska, aby se jihovýchodní stát stal v pořadí osmadvacátým členem EU. Chorvatsko se do evropského společenství zařadilo 1. července 2013.

Zdroj: Statista

V roce 2014 hostil ve Vídni první z několika kol jednání o jaderném programu Íránu. Tím učinil z Rakouska místo pro vyjednávání této důležité problematiky. Jednání proběhla úspěšně. 14. července 2015 došlo k podpisu mezi Íránem, zeměmi P5+1 (Čína, Francie, Rusko, Velká Británie, USA a Německo) a Evropskou unií. Kurz po tomto jednání s Íránem vyjádřil naději, že „vídeňská dohoda se stane katalyzátorem globálních ambicí pro jaderné odzbrojení“.

V průběhu evropské migrační krize v roce 2015 vyzval Kurz k efektivnější kontrole vnějších hranic Evropské unie. V rámci toho představil 50bodový integrační plán obsahující zvláštní zaměření na jazyky, vzdělávání, pracovní trh, právní stát a hodnoty. V roce 2015 Kurz navrhl nový islámský zákon (Islamgesetz) zakazující zahraniční financování mešit, proplácení platů imámů a regulaci koránu na území Rakouska. Rakouský parlament v roce 2015 schválil zákon, který ovšem nevyžadoval autorizovanou verzi koránu.

Mladý politik řekl, že důvodem jeho kroků je „jasný boj proti vlivu radikálního islamismu v Rakousku.

Kurz si rovněž dokázal získat určitý vliv na mezinárodní úrovni. Společně s několika ministry zahraničních věcí předsedá konzervativní Evropské lidové straně na úrovni Evropské rady.

Kurz se postavil do čela Rakouské lidové strany v květnu 2017. Stalo se tak poté, kdy odstoupil bývalý předseda Reinhold Mitterlehner. Mladý politik si získal v Linci od stranických kolegů 98,7 procent hlasů. Od té doby strana ÖVP nabírá jiný kurz. 

Jen čas ukáže, jak se mladému politikovi bude dařit v roli rakouského kancléře. Klíčové je, zdali bude i nadále těžit z populistických témat nebo se spolu zaslouží na řešení důležitých problémů. Recept si například může vzít ze svých předchozích kroků ohledně uspořádání místa vyjednávání o jaderném odzbrojení Íránu. 

Klíčovým ukazatelem budoucího Kurzova směřování může být i výběr koaličního partnera. Jestliže si zvolí za svého partnera stranu Svobodných, tak následující scénář bude hned mnohem zřetelnější. 

Toto spojení by pravděpodobně šlo proti proudu zájmů Evropské unie. Na ruku by ovšem mohlo jít skupině V4, jejíž členské země odmítají uprchlické kvóty. Svobodní před volbami oznámili, že by se Rakousko mohlo k této skupině připojit. Budoucnost Rakouska v čele s Kurzem tak zůstává skutečně zahalena pod rouškou tajemství. 

 

Zdroj: Zet

Nabere Kurz správný kurz, nebo se utopí ve vlnách populismu? Foto: ČTK/ZUMA/Pan Xu: Sebastian Kurz

reklama

Další články

  1. Vítězem rakouských voleb je populismus

    Společnost ·

    V rakouských parlamentních volbách zvítězil populismus a alpská země se tak posunula výrazně doprava. Po nedělních parlamentních volbách o tom alespoň referují německá…