Sníh Praha · 2°
20. 01. · Ilona Změnit

reklama

Svobodní v rakouské vládě už tolik nepobuřují. Nejen kvůli faktoru Haider.

Když včera ve Vídni skládala přísahu nová rakouská vláda vedená teprve 31letým lidovcem Sebastianem Kurzem, v centru Vídně se sešlo několik tisíc lidí, kteří proti nové vládě protestovali. Nikoli kvůli Kurzovi jako takovému, ale především proti účasti takzvané „krajně pravicové“ FPÖ v kabinetu. Není to sice něco, by Kurzovi a spol. dělalo radost, ale nejedná se o nic dramatického. Tedy alespoň ve srovnání s dobou 17 let zpět.

Mohlo by vás zajímat

Tehdy byla FPÖ ve vládě také. A nereprezentoval ji nikdo jiný než tehdejší lídr strany, charismatický korutanský politik Jörg Haider. Muž, který byl vnímán jako neodhadnutelný, jako nezastavitelný. A také jako velmi úspěšný populista. Proti Haiderovi se krvavě demonstrovalo po celém Rakousku. A vyhlídka na přítomnost takové osoby v rakouské vládní koalici tehdy přiměla Evropskou unii k diplomatickým sankcím, které trvaly přes půl roku. K jejich ukončení nakonec přispělo to, že sám Haider ve vládě neusedl a rezignoval i na předsednickou funkci.

I dnes má část rakouské společnosti problém s tím, že se pravicová FPÖ ve vládě objevuje. Ale oproti dřívějšku už to není takové haló. Co se změnilo?

Velkou roli samozřejmě hraje skutečnost, že v čele Svobodných už nestojí Jörg Haider. Politik, který zemřel při autonehodě v roce 2008, byl považován za rodného politického bratra pravicových populistů, extremistů typu francouzského Le Pena nebo ruského Žirinovského. Svými názory mnohokrát plnil stránky novin a zvedal obočí jejich čtenářům. Svého času vychvaloval „zdravou zaměstnaneckou politiku“ Hitlerovy říše, nacistické koncentrační tábory označil za „kárné“ a členům SS podle něj příslušela „veškerá úcta a uznání“. Srovnával také nacistické transporty Židů do vyhlazovacích koncentračních táborů s odsunem sudetských Němců z Československa a Polska po 2. světové válce. A stavěl se také proti rozšiřování EU směrem na východ.

Není to ale jediná věc, která Svobodným otevřela legitimnější cestu do vlády a návrat k popularitě srovnatelné s obdobím Jörga Haidera.

Jejich vystupování je pod jejich předsedou Heinzem-Christianem Strachem mnohem umírněnější. Současně jsou však tradiční témata Svobodných, včetně migrace, nyní těmi, které jsou aktuálně stěžejními a které pomohly k funkci kancléře i mladému lidovci Kurzovi.

A právě sám Kurz má velký podíl na tom, že se partnerství ÖVP a FPÖ nabízelo. Pod vedením mladého a talentovaného muže se politický kurs lidovců posunul výrazněji doprava. Na mnohá témata tak mají strany velmi podobný názor. Svobodní současně mají leccos společného také s programem sociálních demokratů. Jinými slovy se následovníci Jörga Haidera posunuli od ryze krajních pravicových mezí politického spektra více na střed. A ten jim, zdá se, velmi sluší.

FPÖ pomohly i velké dřívější pře mezi dosavadními koaličními partnery – lidovci a sociálními demokraty. Obě strany si poté připravovaly půdu pro to, aby případně mohli se Svobodnými po volbách spolupracovat. Ten okamžik nyní nastal a Rakousko tak poprvé po jedenácti letech zakusí ve vedení země jinou kombinaci než lidovců a sociálních demokratů.

 

Zdroj: ZET

Svobodní v rakouské vládě už tolik nepobuřují. Nejen kvůli faktoru Haider. Foto: ČTK

reklama

Další články

  1. Co prožilo Rusko v roce 2017?

    Společnost ·

    Čekání na Putina - asi tak by se dal charakterizovat končící rok na ruské politické scéně. Přinejmenším do Mikuláše - právě 6. prosince ruský prezident Vladimir Putin …

  2. Banky v Česku i letos potvrdily svou dobrou kondici

    Byznys ·

    Kapitálová vybavenost tuzemského bankovního sektoru zůstala výrazně nad osmiprocentním regulatorním minimem i v případě vysoce nepříznivého scénáře, který předpokládá …

  3. Jaký byl rok 2017 s Donaldem Trumpem?

    Společnost ·

    Je to již více než rok (přesně rok uplynul 8/11/17), co je Donald Trump prezidentem Spojených států amerických. Jak lze hodnotit jeho působení? Pokud se člověk prokles…